Zahájení vodácké sezóny na řece Chrudimce 2009

Účastníci letošní 1.“Mokré akce„: Lenka, Lukáš, Láďa, Míla, Míra a Martina.

Je sobota 18.4.2009 a nás dnes čeká 1.letošní voda – Chrudimka. Tuhle říčku jsme měli v plánu již loni, ale prostě to nevyšlo, a tak si na nás rok počkala. Do poslední chvíle jsem byla přesvědčená, že pojedeme její horní část. Lenka však ještě před víkendem ověřovala stav vody a kromě toho, že se dozvěděla, že Horní tok je pro nedostatek vody prostě nesjízdný, získala i informace o Zahájení letošní vodácké sezóny a odemykání řeky na její dolní části u Chrudimi, které pořádal TJ Klub vodáků-turistů Pardubice. Kolem deváté si mě kamarádi vyzvedli na nádraží v Kutné Hoře a vyrážíme směr Chrudim.

Po malém zakufrování  na kraji Chrudimi jsme konečně dorazili na místo. Ani chvíli jsme nepochybovali , že jsme tu správně….Protože kdo jiný, než vodák tělem i duší, je ochotný se v polovině dubna navléct v lepším případě do neoprénu, ale i do teplých bund, rukavic, nebo třeba i teplých válenek s kožíškem (nekecám, to jsem tam fakt viděla 😮 , a s vědomím, že se možná i vykoupe se nasoukat do svého plavítka a s dobrou náladou vyrazit. Možná tak ještě prvovodák nováček, a nebo děti, které jsou prostě nezmaři a bezstarostně si užívají nové dobrodružství a vychutnávají si svou důležitost coby novopečení háčci.

Vybalili jsme a začali kompletovat lodě, zatímco Mirek s Lukášem odjeli přesunout auta a po cestě ještě vyhodit Ivču na nádraží. Chvilku po desáté začal zahajovací ceremoniál již 37.odemykání Chrudimky. Samozřejmě nechybělo ani jeho nejvyšší vodnictvo Čochtan s velkým klíčem od říčního zámku. Po proslovu a odemčení řeky následovalo křtění nových háčků i háčíčků, a pak i dalších nových věcí a pomůcek vodákům blízkých, jako třeba lodí a pádel, ale nechyběly ani neoprénové botky. Jak jsem tak stihla zaregistrovat, křtilo se převážně rumem a hlavně za všeobecného veselí, které zakončil Čochtanův taneček s odvážnýma vodačkama za doprovodu kapely. Tóny  jejich písniček pak ještě chvíli doprovázely vyplouvající vodáky. I my jsme zvedli kotvy, doslova se sklouzli na vodu a vypluli. AHOJ VODO – Tak nás tady zase máš !

Tentokrát to byla pohodička. Řeka mi dost připomínala chvilku klidnou sestru Rokytky a na jiném úseku zase dvojče Ploučnice. To druhé hlavně díky meandrům s vrbičkama a křoviskama, které jsme občas vymetli – teda Láďa vymetl… a samozřejmě kvůli mně, protože háček prostě může za všechno…Ale dopadlo to dobře a kormidelník mi na žádné větvi trčet nezůstal, jen byl poněkud rozcuchaný…
V jednu chvíli to vypadalo, že si Lenka s Lukášem trénují pádlování proti proudu do nějakého slepého ramene. Jenže jak se ukázalo, nešlo o rameno, ale o přítok říčky Novohradky, která se do Chrudimky vlévá kousek od Úhřetické Lhoty. Takže se jako jediní z nás pyšnili tím, že dnes zvládli plavbu hned na dvou řekách 😮

Věděli jsme , že někde na půl cesty má být možné si opéct buřty a jak se přiodpoledňovalo, stále netrpělivěji jsme toto místo vyhlíželi. Hladový vodák totiž nemá daleko k nervnímu vodákovi – soudím podle sebe… Konečně je to tady! Přistáváme a Lenka zaloví v jejich  bezedném sudu a vytahuje špekáčky, na kterých si brzy pochutnáváme a které zaléváme trochu teplým Pardálem – lepší teplý, než žádný…

Celý den se plulo pěkně i když na soulodění to moc nebylo. Buď jsme řeku na šířku „zašpuntovali“, nebo bylo mělko… Nikdo jsme se sice nekoupal, ale já do vody stejně musela. To když jsme si sedli právě na mělčinu a ne a ne se odšoupat do proudu… Na některých úsecích bylo podle „výzdoby“ křoví a houštin na břehu znát, že se tudy nedávno prohnala  velká voda. Docela smutně působila třeba „mrtvola“ velkého plyšového medvěda, nebo naopak zas docela vtipně dopravní značka zastrčená do hromady naplavených větví u pahýlu stromu.

Končili jsme u mostu kousek před Pardubicemi. Lenka s Mirkem jeli pro druhé auto a než se vrátili, my zatím pobalili lodě a chytali poslední sluneční paprsky. No a pak už zas jen loučení. Lenka s Lukášem pokračovali někam dál a mě druhá posádka vysadila opět na nádraží v Kutné Hoře… A tím naše letošní První voda definitivně skončila… a byla fajn?.

Martina


Něco málo o Chrudimce:

Pramení na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 680 m v prameništi nad obcí Filipov.  Za hlavní z několika pramenů Chrudimky je považována lesní studánka nazývaná Filipovský pramen v polesí Stará obora na úbočí kopce U Oběšeného, mezi Filipovem, Chlumětínem a Svratouchem.

Ve svém dolním toku, když opouští město Chrudim i s jeho soustavou bývalých mlýnských náhonů, protéká Chrudimka přírodní rezervací „Ptačí ostrovy“ a rozlévá se do širokého a mělkého údolí mezi obcemi Tuněchody a Úhřetická Lhota. Pod Úhřetickou Lhotou se do Chrudimky vlévá říčka Novohradka.

Chrudimka protéká městy Hlinsko, Slatiňany, Chrudim a Pardubice, kde se v nadmořské výšce 216 m vlévá do Labe. Délka Chrudimky je 104,4 km, plocha povodí je 870 km2.